Lídři organizací ze zemí Visegradské skupiny se dnes mohou scházet a spolupracovat bez sebemenších překážek. Dějiny spolupráce našich společenství jsou poměrně dlouhé a hemží se významnými událostmi. První setkání se konalo v listopadu roku 1335 ve Visegrádu, kde se setkali panovníci Čech (Jan Lucemburský), Polska (Kazimír Velký) a Mad´arska (Karel Robert).

Následovně se o Visegradu hovořilo 15. února 1991 roku u příležitosti podepsání zakladatelské listiny Visegradské skupiny během summitu hlav státu nebo vlády Československa (Václav Havel), Polska (Lech Wałęsa) a Mad´arska (Jozsef Antall). Představitelé těchto zemí ustanovili regionální spolupráci za účelem podpory procesu integrace se západními strukturami: Evropskou unií a NATO.

Visegrádská skupina se stala efektívní kooperační platformou pro záležitosti integračních aspirací České republiky, Slovenska, Polska a Mad'arska.

Pojem Visegradská skupina se dostal do slovníku politiků, publicistů, a lídrů neziskových organizací a má jednoznačně kladnou konotaci. Ve Visegradských zemích je realizována spousta zajímavých iniciatív a jsou vytvářeny solidní základy občanského společenství.

Mezi iniciativy důležité z hlediska rozvoje občanské společnosti patří bezpochyby komunitní nadace. Vyvinuly se v průběhu několikanácti let na území České republiky, Slovenska a Polska. Existuje také první iniciativa na území Mad'arska. Rozvoj komunitních nadací je dnes výzvou regionálního významu. Zmíněné otevření hranic mezi našimi zeměmi (od 21. prosince 2007 díky podepsání Schengenské smlouvy) umožňuje výměnu příkladů dobré praxe, pak spolupráci v prostředí příchylnosti, otevřenosti a vzájemné důvěry.

Domnívám se, že stojí zato představit stručně dějiny vzniku komunitních nadací ve Visegradských zemích.

Sektor neziskových organizací ve všech zemích Východní Evropy byl v průběhu posledních několikanácti let obnoven takřka od základů. Nebylo by to možné bez podpory z zevnitř – přestože občané znovu získali svobodu sdružovat se, tvoření organizací nebylo prioritou nových vlád. Nezanedbatelnou podporu jim poskytly zato západní neziskové organizace. Současně lídři vznikajících organizací získali možnost výměny informací a často také sledovat, v čem spočívá role a práce organizací v zemích, kde se občanský sektr rozvíjí souměrně se sektorem veřejným a podnikatelským. Příklad komunitních nadací – samostatných, nezávislých a finančně soběstačných organizací vyvolával velký zájem – obzvlášt' v nezvratné perpektivě brzkého stažení zahraničních zdrojů podpory pro neziskové organizace.

V Polsku se role koordinující a podporující rozvoj komunitních nadací ujala Akademie rozvoje filantropie. Již v roce 1999 vznikly první komunitní nadace. Jejich vznik a vytáření nadačního jmění bylo podporováno v rámci programu „grosz do grosza” (halíř k halíři), čili ke každému zlotému, ziskanému v komunitě, ARF přidávala druhou. Polské komunitní nadace nemají konkretně definovanou oblast působnosti. Jejich posláním je podporování místních společenství, takže rozsah je určován měnícími se místními potřebami.

Doposud vzniklo 20 komunitních nadací, jenž v roce 2008 roku oficiálně utvořily Federaci komunitních nadací. Navíc, od roku 2004 Akademie vytváří sít' Místních grantových organizací (Lokalne Organizacje Grantowe), jejichž koncept se velmi podobá konceptu komunitní nadace. Od začátku jeji základ tvoří několikanáct komunitních nadací. V současné době má 50 členů, kteří se pravidelně setkávají. Tato výměna zkušeností vplynula na to, že v brzké budoucnosti 13 Místních grantových organizací plánuje rozšíření oblasti své působnosti a utvoření dalších komunitních nadací.

Vznik první slovenské komunitní nadace v Bánske Bystrici byl také podporován – jak finančně tak pomocí know-how a expertů – hlavně zahraničními institucemi. Její působnost získala velkou popularitu a motivovala následníky: v současné době na Slovensku vyvíjí svou činnost 10 komunitních nadací, které tvoří celostátní sít´- Asociácii komunitných nadácií.

První česká komunitní nadace vznikla v Ústí nad Labem. Tato organizace původně působila v oblasti sociálních služeb, poté se přeměnila na Komunitní nadaci Euroregion Labe a nyní poskytuje své služby celému regionu (Euroregionu Labe), reagujíc na různé potřeby jeho obyvatel.

V Mad'arsku se doposud několikrát vyskytovaly pokusy založit komunitní nadaci, bohužel bez úspěchů. Existují zde sice organizace mající společné vlastnosti s KN, jako třeba United Way, ale nepovedlo se zatím založit organizaci západního typu komunitní nadace. Podle expertů existuje zde potenciál a potřeba vzniku komunitních nadací. Přestože v Mad'arsku nyní neexistujej podporující organizace, jejíž cílem je rozvoj komunitních nadací, iniciatívy na místní úrovni jsou podporovány celostátními organizacemi.

Podporu rozvoje zmíněných organizací bude podporovat Akademie prostřednictvím programu V4 Community Foundation Maturity Program.

Paweł Łukasiak

Předseda Akademie rozvoje filantropie